Simpanzi na strome – 31.5.

… Tak zadna opice neprisla. Ale ze by se tam spalo dobre, to rict nemuzu. Slysela jsem kazdy zvuk a ze jich tam bylo hodne( a Miruna to nebyl – man napsat:-)). 

Budicek zazvonil opravdu v 5, potvurka. Potkali jsme se s nasim cernouskem (prekvapive byl jenom jeden) a vyrazili. Rikali, ze je to kousek. Asi jako ty 4 minuty cekani:-). Kousek.. Uf:-). Cekali jsme opice nekde na kopci a my sli dlouho a dosti prudce z kopce. Predstava, ze to pujdeme zpatky … Prevyseni odhadujeme ruzne – ja 1000 metru, Mirena „jenom“ 600 m. Tak pravda bude nekde mezi.. Ale krpal to byl. A blativy. Mirenovi uklouzla noha a cely den vypadal, jako kdyby nestihl zachodek:-). A nas cernousek vyjimecne nesel pomalu. Vcerejsiho jsem v tom lijaku predbehla (i snek je rychlejsi a to fakt lilo), dneska jsem byla porad vzadu. Ale cista!:-)). 

No nic. Po tom prudkem klesani jsme dosli ke stromum, kde byli simpanzi. Jenze potvurky opice byli porad v korunach stromu. A hledat je tam nebylo uplne snadne. Ale videli jsme!:-). Bylo jich asi 6. Gorily nas navnadily na opice zblizka. Simpanzaci si hoveli v korunach stromu, ale uzasne i to!:-)

Vic nas stvala nase dokumentarni technika. V tom vcerejsim lijaku vse zvlhlo. Fotaky mely opocene cocky, nejdriv se vzpamatovala kamera. Snad z ni neco vytahneme, fotaky byly marne…

Tak pry je cas jit zpatky. A fakt jdeme stejne, tzn. Do toho hrozneho kopce. Makacka, funela jsem jak lokomotiva, ale cernousek taky!:-). Mirena se nejak rozesel a vedl nasi pidi skupinu. 

Sli jsme pres vesnice a obydli okolo vesnic a pralesa. Zajimave to videt. Zadne mesto. Cernousci bez bot, ta jejich obydli.. Chudoba tu byla videt na kazdem kroku… Ale byly tam i vesele deti. Jakou radost udela to, ze se vidi na displeji (cestou zpet bylo uz s fotaky uz ok). Ten detsky smich a radost byla uzasna:-). Rozdalo jsme tuzky a satky (dekujeme Inventi:-) a sli do toho stoupaku. 

Po ceste mi to nedalo. Nas vudce Mirena udal svizne tempo a bus do Kigali nam jel az ve 13 hod. Vedela jsem, ze stihame a zeptala se, jestli by nas cernousek nevzal znovu na most v korunach stromu, kdyz vcera tak lilo a my z toho meli prd. Dovolil se u sefa (neudelaji ani krok mimo plan bez povoleni sefa, asi se boji, ze by prisli o praci) a vzali jsme to pres mosty. Cernousek je asi vasnivy fotograf, porad nam bral fotak a ruzne nas fotil:-).  

Vyrazili jsme rano neco pred 6, zpatky ke stanu dosli ve 12. Zadna flakarna, svizne a razne jiz od rana:-). Na „recepci“ narodniho parku na zemi na schodech susili nase mokre veci ze vcerejska, dali si k obedu druhy travellunch, koupili cernouskovi (a sobe) pivko a cekali na bus. 

Prijel asi s 30ti min zpozdenim, ale prijel a nabral nas. Nebyl zrovna prazdny, ale nejak nas tam i krosnama (tezke potvory dneska byly) narvali. Ridic se rozhodl, ze dozene zpozdeni .asi… Jel jako prase, doslava. Do prvni zastavky jsme se jenom krecovate drzeli a doufali, ze mu neselzou brzdy. Bylo to porad z kopce a serpentyny. Cernouskum bylo v buse hodne spatne… Jeste ze maji otviraci okynka (znacky na obou stranach busu) a my pytliky ( nepouzite:-)) z  letadla. Zapomnela jsem doma obalky na rozdeleni penez, tak jsem si poradila v letadle a sebrala par pytliku:-). Nasi sousedce v buse se hodily. Pytliky dosly. Bohuzel i penizky mizi, tak muzu pytliky rozdavat:-). A co, zitra zase letime,  tak nejake „obalky“ zajistime. Doufam, ze je nebudeme potrebovat pro svuj ucel pripraveny:-). 

Jedeme do Kigali. Cesta uz ted neni tak strasna, ale klidnejsi. Mirena pustil aplikaci na rychlost a nameril 96km/hod. Vesnice nevesnice, na lidi a jine dopravni prostredky se troubi. Rychlejsi vyhrava…:-)

Ta holcina, co ji bylo spatne, nam napsala omluvny „dopis“. Mile:-)). 

Cesta do Kigali nas stala 15.000 rwf. Krasa:-)

P.s. Musim napsat, ze bus byl poblity.. Ach jo.. To je tak, kdyz mi do toho nekdo keca a neda pokoj:-))) 

Miruna: „je poblitej z vobou stran od ridice zlute ze strany od spolujezce ruzove“

Vylet do Nyugwe forest national park(u) – 30.5.

… Tak jedeme. Busem, hura!:-). 

Na autobusaku milion lidi. U nas, jakozto exotu, se vytvorila skupina radilu a pomocniku a vitacu ve Rwande. Nasli jsme bus, koupili tri listky (my dva a krosny) a jedeme:-).

Mirena rikal, ze je to prd lokalni bus. Nejede s nami zadne zvire jako v Nepalu:-). 

Vyjeli jsme v 8:30. V parku bychom meli byt v 15. Ceka nas nekde jeden prestup, asi za 2,5 hodiny. Jinak cena tri listku 7500 rwandskych franku, coz je cca 10 usd. Dobry rozdil oproti tomu, co nam nabizela agentura. Pak to vse porovname.

Tak my jedem:-)

Vsuvka – vcerejsi vecere. Ja mela zeleninu s nejakou majdou a k tomu neco jako stouchane brambory. Mirena mel hovezi neco jako gulas a „africky chleb“ (na to se byla ptat, jestli chceme). Byla to mazlava bila hmota bez chuti, vypadalo to jako nas knedlik (zdalky). Asi hrouda vody, krupice a nejake mouky a mozna mlika. Bylo to oboji dobre, zadne strevni potize zatim nemame:-). Maji tu moc dobre jedno ovoce. Tvrda slupka, uvnitr seminka „ve slizu“. Nevypada to vabne, ale mne to moc chutna. Je to kysele, mnam:-). Nekde sezeneme cely nerozpuleny plod a zkusime dovezt dom a vypestovat ze seminek rostliny. Kdyz nam projde provezt vic kusu, dostanete ochutnat:-))

Porad jedem:-))

Prestup jsme zvladli. Cena dalsiho busu 9.000 rwf, tzn. Cca 11,5 usd. Cekani skoro zadne, asi 6 minut a jelo se dal. Ted pojedeme asi dve hodiny do mista jmenem Uwinka. V cene listku je i nase batozina, ktera ma sve vlastni sedadlo:-).

Je tu trochu vedro:-))

Krajina je jina nez na severu (tam, odkud sviti slunicko). Na severu je to samy bananovnik a eukaly(i)ptus. Tady jsou kopce osazene cajovniky. A ve vysce 2500 m, kde jsme ted, samy velky pralesni stromy. 

Uwinka – misto uprostred pralesa na konci sveta:-). Vystoupili jsme fakt na samote z busu a kolem stromy a stromy. Dosli jsme (kousek) do centra pralesa (sprava parku) a sli stavet stan, ktery jsme si pronajali. Cernousek nam ho i postavil, Miruna asistoval. Stan je na drevene verande, vypada to vtipne. Zadna louka, ale prales. Jsou tu s nami dva hosani, turisti z jihoafricke republiky. 

Postavil se stan a sli jsme se projit do pralesa na vylet do korun stromu. Prochazka v korunach stromu hezka, ale kratka. Videli jsme ale jako bonus opice. Hodne opic skakajicich ve stromech. A taky jsme poradne zmokli. Asi pravy pralesni dest:-). 

Ted sedime u ohne, „zalili“ si travellunch (mnam) a premyslime, kolik simpanzu zitra uvidime. 

Sprava pralesa je fuc, zadny hlidac se samopalem (ani bez). Tak treba prijde nejaka opice na cumandu:-)). 

Zitra budicek v 5 rano. Ach jo. Jeste ze je tady v sest tma tmouci a neni co delat. Neni tu ani inet, takze nebudeme ani mobilovat a pujdeme asi brzo spat. Videla bYch to tak na devatou vecerni. Dopijeme pivko, dame dezinfekcniho ferneta a hura do spacaku. 

Poznatky 3

Samopalnici – vsude na organizovany vylet (gorily, sopky) nas doprovazeli muzici se samopaly. Vzdy minimalne jeden vpredu, druhy vzadu. 

Jeden se dokonce za Mirenou rozebehl. Na sopce Bisoke sla hodne rychla skupina, pak Mira a pak posledni na pohodu skupina:-), kde jsem byla i ja. Kdyz jsme se blizili na vrchol, tak jak byl  Mirena sam a blizil se k pomyslne hranici Rwandy, Ugandy a Konga, tak najednou samopalnik vybehl a bezel do kopce, aby Miru hlidal. Asi aby neutekl za hranice vsednich dni:-))). 

Cesta do Nyungwe v pondeli 30.5.

… Tak zitra rano v 7 snidane a v 8 mistnim busem do Nyungwe narodniho parku. V parku nas budou cekat, spat budeme ve stanu (asi). Cena vic jak tretinova oproti tomu, co nam dneska nabizeli..

Tak zitra rano hura na vylet!:-). Delba ukolu – ja pisu, Miruna zarizuje cestu. Dobra delba prace:-)

Poznatky 2

… Zensky tu delaji chudery asi uplne vse. Na zadech dite, na hlave naklad, v ruce tasku. Chlap jde vedle a nic… Zensky tu nosi na hlave fakt vsechno – lavor s zivymi slepicemi, banany, drevo!, tasky s kdo vi cim, barely s vodou… Chudery!

Dneska jdeme z te sopky. Potkame africanky. My vsichni na nohou trekove boty, kvalitni (snad) obleceni. Ony? Na hlave barely s vodou a na nohou zabky! Slo se po neprijemnem povrchu po lave – kameny, kaminky, sterk. Klouzalo to nahoru i dolu.. Jeste ze funely jako my. Kdyby to daly bez funeni, tak uz nevim.. 

Kongo je opravdu vic Africke. Nekteri tu chodili jeste bosky. Pravda malo, ale chodili..

Timto take dekujeme Simce, ze nam hlida letenky! Mame totiz dalsi zmenu a diky Simce o ni vime. Kujeme!:-))

… Zajimave, ze me pres den napada hodne veci, ktere bych sem napsala, ale kdyz mam moznost a klid, tak mam „okno“:-).

Jo, uz vim. Klavesnice je fakt mala na telefonu, tak preklepy a prip. Chyby omluvte:-)

Fotky sem vkladat nejak nejdou:-(. Kdyz to nekdy pujde, zjistite:-)

Tak nakonec znovu v Kigali

… Opustili jsme Kongo (prekvapive ven nas pustili bez problemu:-), zaplatili znovu 30 usd do Rwandy a jeli do Kigali. 

Nas plan a predstava byla puvodne jina, ale.. Chteli jsme k simpanzum a na druhou stranu jezera Kivuji, ale za dvoudenni vylet si rekli 1.200 usd.. Tak to jsme rekli, ze opravdu nedame. Vstupne do parku je podle „tabulek“, ale neskutecne penize chteli za zajisteni dopravy. Tak se Mirena nastval (a jako ze byl vazne jako bubak) a nechali jsme se dovezt do Kigali, coz uz jsme meli v cene. Chteli jsme ubytko nekde ve meste blizko dopravy, vyvezli nas na kopec, kde je to vsude daleko:-)). Ale jinas ten nas Didie nechtel odvezt. Tak jsme rezignovali a zustali tu. Hlavne, kdyz je kde spat:-).

Hledame, kam se zitra podivat. Mame najednou dva volne dny do odletu do Tanzanie, tak zkusime neco sami. Vsichni nas ubezpecuji, ze je tu bezpecne, tak vyzkousime. Kdo se boji, nesmi do Afriky:-). 

Objednali jsme si lokalni jidlo. servirka se prisla zeptat znovu, jestli to fakt chceme:-). Jsme zvedavi, co nam donesou. Dnesni obed byl lokalni, ale formou „bufetu“, tzn. Videli jsme, co si davame na talir. Mistni pivo Virunga nic moc, Mirenovi smrdi, ale je odpoledne fakt za bubaka. Bubaci ho nejak nastvali a nejak se toho nemuze zbavit. Tak snad to prejde, az dostane veceri:-)). 

A jestli zvladneme na vlastni pest vylet za dalsima opicema, tak bude dobre uplne:-). Doufam:-))

Sopka v Kongu

… Rano jsme vstavali az v 8, teda mohli jsme. Vzbudili jsme se aktivne driv a pak cekali, az bude cas na dalsi zazitky:-). 

Vyrazili jsme smer sopka Nyiragongo. Ma 3470 metru. Na „startu“ je nas 19 turistu a asi 12 nosicu. My si vse neseme na zadech, cernousci jsou asi zklamani, vypadame mozna jako „chudi pribuzni“, ale prijde nam fakt divne, aby nam nekdo nosil krosnu. 

Ikdyz byla to makacka. Vysli jsme z cca 1900 metru. Slo se hodne pomalu, tempo udaval vedouci vypravy a casto delal prestavky. Az to lezlo na nervy (Mirena remcal!:-), ale muselo se poslouchat. Unavne to bylo v tom, ze clovek se rozesel a za chvili stal..nohy tuhnou a pot tece..:-). 

Sel s nami pan, ktery vypadal, ze dostane infarkt:-(. Porad zastavoval, lehal, chytal se za srdce.. Kdyz uz to bylo po nekolikate v kratkem casovem rozestupu, uz i pruvodci nebyli ve sve kuzi.. Chtel jit nahoru, protoze zaplatil hodne moc dolaru.. Hodne dolaru to stalo, to jo, ale za kazdou cenu? Nakonec dostal rozum a sel pro neho cernousek, co ho odvedl dolu. A my strmne stoupali po lave nahoru. 

Uff, nebylo to lehke.. S batohem na zadech to bylo o to narocnejsi. Ale trenovat se musi:-). 

Celou dobu je sopka v mracich a mlze. Je tak od doby, co jsme prijeli.. Tak jsme zvedavi, co bude videt.. 

Je videt!! Sice musime cekat na chvile bez mlhy, ale horká, bublajici a hori lava je videt. Je to poradne horke lavove jezero! 

Miruna je stastnej jak blecha:-). Ja vcera nadsena z goril, Mirena dneska z lavy:-). Mame kousek pod kraterem  drevenou chaticku, kde je pidi okenko a dve nafukovaci matrace. Mirena porad vykukuje a rozhani mraky:-). Nebo beha nahoru pozorovat krater. Ted bezi zase!:-). Mam jit taky, tak ja musim..  Musim natacet a poslouchat:-)). 

Je zajimave, co ta priroda dokaze. V sest vecer je tu tma tmouci, k tomu   mraky, vypada to impozantne a fakt nadherne. Bubla to, hori to, hybe se to. Kdyz nefouka, je citit i teplo z krateru. 

Mame zase milion fotek a video zaznamu. Na to mazani a trideni jsem opravdu zvedava:-). Aby nam vubec vystacily karty:-)). 

Je po devate vecer, prsi a je bourka. Doufam, ze tady vysoko nebude a ze bude bourit kousek dal…

Mirena si nastavuje budika na treri a pujde zase na krater. Ja vstanu az se svitanim a uvidim, co uvidim:-)).

Je rano. Videt te uplne prd. Mirena vstaval v noci hlidat krater. Prselo. Tak vzdycky zamackl budik a cekal. K ranu parkrat vylezl ze spacaku, vysel na krater a zase se vratil. Viditelnost spatenka.. Ale neva! Vcera jsme meli stesti a videli, co videt chteli!:-). 

V 7 rano odchod dolu. Vzdycky me prekvapi, jak ten kopec je velky a prudky. Ze jsme toto vysli? Divny:-). Delame casto prestavky (jsou narizene), tak snad do vecera dolu dojdeme:-). 

Dosli jsme. V 7 start, v 11 cil. Baraque na nas cekal. Vzal nas do mistni restaurace (Miruna si dal rybu, ja nejake tuhe kozi maso a haldu spenatu), vyzvedli jsme nepotrebne uschovane batohy a mirime zpatky do Rwandy. Mezitim resime program na zbyle dva dny. Jestli si nekdo mysli, ze Afrika je levna zeme, tak se plete…  Potvurky bubaci za vsechno chteji ne malo dolaru :-). 

Poznatky:-)

Kratke poznatky a zaroven odpovedi na otazky, ktere pres web prisly:

Jidlo – prekvapive evropske jidlo. Testoviny, pizza, steaky (tuhe). Zadne africke speciality. Dneska jsme poprosili naseho cernouska, at nas nekam vyvede. Jinam nez do hotelove restaurace. Byli jsme v indicke restauraci:-). Ale v nedeli pujdeme pry do africke, tak snad. 

Pocasi – zatim nebylo treba opalovaciho kremu ani slunecnich bryli. Je to pod mrakem, ikdyz teplo a vlhko. Bubaci z nas nebudou:-)

Roaming tu vubec neni, jen na hotelech maji wifi. Hotely jsou obyc, ale stejne tu jenom spime. Bazen byl zatim jen v Kigali, moskytiery maji vsude. 

Nahravani fotek k zpravam moc nejde. Tak se omlouvame. Snaha je, ale technika je proti nam. Maji tu slabou wifi. Asi:-)

Lidi – koukaji na nas jako na exoty:-). Svetlou hlavu asi tak casto nevidaji.

A komary maji vsude:-)

Jo a mame diky dnesku hodne fotek. Jsme zvedavi, kdo a kdy to vytridi:-))

Zvirata (krome goril) – v Kongu videna jedna kocka, dva hafani, kozy (ctyrnohe), antilopa (zatim jedna v dalce) a obr zizala.