Category: Rwanda

… Tak AHOJ Rwando a Kongo. Bylo tu hezky, ale je cas podivat se dal. Tak zase treba nekdy:-). 

Jsme na letisti a cekame na let smer Kilimanjaro. Odlet ve 13 hodin. S mezipristanim v Dar Es Sallam cas priletu na misto nekdy v cca 17:30. 

… Z letadla nad mraky vidime po tydnu slunicko. Letime malym letadlem. A dali nam i obed. Hura, nebudeme o hladu:-). Mirena ma stesti, cokoliv si objedna, dostane nejaky gulas. V letadle zas, dneska hovezi:-). 

Vsuvka – vcera jsme sli na vecu do druhe restaurace, ktera v nasi ulici s hotelem je. Byla to etiopska restaurace. Uz byla tma, pac bylo po sedme vecer. Sedeli jsme na zahradce, na stole byly romanticke (asi) svitilny menici barvu svetla. Ale na cteni jidelaku a na jidlo videt nebylo. Jsme asi opravdu chvilema exoti, protoze jsem si rozsvitili z mobilu baterku, abychom videli pismenka a obrazky.. 

Varovali nas, ze Mirenovo jidlo je ostrejsi. U me varovani nebylo. Donesou jidlo, je tma jako v pytli a ochutname. Mireno rika „noo“.. A me vytryskly slzy. Jak bylo prd videt, nabrala jsem si (jenom) dve velke feferonky a rozkousla. Fuj, to palilo jako cert.. Od te chvile jsme si svitili uz nejen na jidelni listek, ale i do talire.. Meli jsme oba jidlo, co, jak rika Mirena, pali dvakrat (a nekecal) :-))). 

Chteli jsme koupit to seminkove ovoce, nakonec mame jen jednu kulicku. Ale aspon tu. Nebylo to k sehnani. Nemame koupeneho vlastne nic. Nejak nebylo kdy a kde. Asi si objedname, az prijedeme dom, tricka s napisem Rwanda a Kongo z Ciny:-))). 

… Porad letime…

15:08 pristavame a cekame znovu na odlet. Je tu o hodinu vic, tzn. Mistniho casu uz 16:08 hod.

Ha, tak letiste Kilimanjaro!:-). Kili byla videt krasne z letadla, skoda, ze maji tak spinava okenka. Mirena rikal, ze mam napsat: Kili vypada jako nas Rip na ceste do Melnika:-). Nekeca,opravdu tak vypada:-). 

Viza byla rychlovka. 50 usd/osoba, fotka (neucesani, ach jo:-))), otisky prstu a sup ven. Cernousek nas cekal, vyrazime na hotel, pry 1 hod a 15 min autem. Tak jedem:-)

… Tak zadna opice neprisla. Ale ze by se tam spalo dobre, to rict nemuzu. Slysela jsem kazdy zvuk a ze jich tam bylo hodne( a Miruna to nebyl – man napsat:-)). 

Budicek zazvonil opravdu v 5, potvurka. Potkali jsme se s nasim cernouskem (prekvapive byl jenom jeden) a vyrazili. Rikali, ze je to kousek. Asi jako ty 4 minuty cekani:-). Kousek.. Uf:-). Cekali jsme opice nekde na kopci a my sli dlouho a dosti prudce z kopce. Predstava, ze to pujdeme zpatky … Prevyseni odhadujeme ruzne – ja 1000 metru, Mirena „jenom“ 600 m. Tak pravda bude nekde mezi.. Ale krpal to byl. A blativy. Mirenovi uklouzla noha a cely den vypadal, jako kdyby nestihl zachodek:-). A nas cernousek vyjimecne nesel pomalu. Vcerejsiho jsem v tom lijaku predbehla (i snek je rychlejsi a to fakt lilo), dneska jsem byla porad vzadu. Ale cista!:-)). 

No nic. Po tom prudkem klesani jsme dosli ke stromum, kde byli simpanzi. Jenze potvurky opice byli porad v korunach stromu. A hledat je tam nebylo uplne snadne. Ale videli jsme!:-). Bylo jich asi 6. Gorily nas navnadily na opice zblizka. Simpanzaci si hoveli v korunach stromu, ale uzasne i to!:-)

Vic nas stvala nase dokumentarni technika. V tom vcerejsim lijaku vse zvlhlo. Fotaky mely opocene cocky, nejdriv se vzpamatovala kamera. Snad z ni neco vytahneme, fotaky byly marne…

Tak pry je cas jit zpatky. A fakt jdeme stejne, tzn. Do toho hrozneho kopce. Makacka, funela jsem jak lokomotiva, ale cernousek taky!:-). Mirena se nejak rozesel a vedl nasi pidi skupinu. 

Sli jsme pres vesnice a obydli okolo vesnic a pralesa. Zajimave to videt. Zadne mesto. Cernousci bez bot, ta jejich obydli.. Chudoba tu byla videt na kazdem kroku… Ale byly tam i vesele deti. Jakou radost udela to, ze se vidi na displeji (cestou zpet bylo uz s fotaky uz ok). Ten detsky smich a radost byla uzasna:-). Rozdalo jsme tuzky a satky (dekujeme Inventi:-) a sli do toho stoupaku. 

Po ceste mi to nedalo. Nas vudce Mirena udal svizne tempo a bus do Kigali nam jel az ve 13 hod. Vedela jsem, ze stihame a zeptala se, jestli by nas cernousek nevzal znovu na most v korunach stromu, kdyz vcera tak lilo a my z toho meli prd. Dovolil se u sefa (neudelaji ani krok mimo plan bez povoleni sefa, asi se boji, ze by prisli o praci) a vzali jsme to pres mosty. Cernousek je asi vasnivy fotograf, porad nam bral fotak a ruzne nas fotil:-).  

Vyrazili jsme rano neco pred 6, zpatky ke stanu dosli ve 12. Zadna flakarna, svizne a razne jiz od rana:-). Na „recepci“ narodniho parku na zemi na schodech susili nase mokre veci ze vcerejska, dali si k obedu druhy travellunch, koupili cernouskovi (a sobe) pivko a cekali na bus. 

Prijel asi s 30ti min zpozdenim, ale prijel a nabral nas. Nebyl zrovna prazdny, ale nejak nas tam i krosnama (tezke potvory dneska byly) narvali. Ridic se rozhodl, ze dozene zpozdeni .asi… Jel jako prase, doslava. Do prvni zastavky jsme se jenom krecovate drzeli a doufali, ze mu neselzou brzdy. Bylo to porad z kopce a serpentyny. Cernouskum bylo v buse hodne spatne… Jeste ze maji otviraci okynka (znacky na obou stranach busu) a my pytliky ( nepouzite:-)) z  letadla. Zapomnela jsem doma obalky na rozdeleni penez, tak jsem si poradila v letadle a sebrala par pytliku:-). Nasi sousedce v buse se hodily. Pytliky dosly. Bohuzel i penizky mizi, tak muzu pytliky rozdavat:-). A co, zitra zase letime,  tak nejake „obalky“ zajistime. Doufam, ze je nebudeme potrebovat pro svuj ucel pripraveny:-). 

Jedeme do Kigali. Cesta uz ted neni tak strasna, ale klidnejsi. Mirena pustil aplikaci na rychlost a nameril 96km/hod. Vesnice nevesnice, na lidi a jine dopravni prostredky se troubi. Rychlejsi vyhrava…:-)

Ta holcina, co ji bylo spatne, nam napsala omluvny „dopis“. Mile:-)). 

Cesta do Kigali nas stala 15.000 rwf. Krasa:-)

P.s. Musim napsat, ze bus byl poblity.. Ach jo.. To je tak, kdyz mi do toho nekdo keca a neda pokoj:-))) 

Miruna: „je poblitej z vobou stran od ridice zlute ze strany od spolujezce ruzove“

… Tak zitra rano v 7 snidane a v 8 mistnim busem do Nyungwe narodniho parku. V parku nas budou cekat, spat budeme ve stanu (asi). Cena vic jak tretinova oproti tomu, co nam dneska nabizeli..

Tak zitra rano hura na vylet!:-). Delba ukolu – ja pisu, Miruna zarizuje cestu. Dobra delba prace:-)

… Opustili jsme Kongo (prekvapive ven nas pustili bez problemu:-), zaplatili znovu 30 usd do Rwandy a jeli do Kigali. 

Nas plan a predstava byla puvodne jina, ale.. Chteli jsme k simpanzum a na druhou stranu jezera Kivuji, ale za dvoudenni vylet si rekli 1.200 usd.. Tak to jsme rekli, ze opravdu nedame. Vstupne do parku je podle „tabulek“, ale neskutecne penize chteli za zajisteni dopravy. Tak se Mirena nastval (a jako ze byl vazne jako bubak) a nechali jsme se dovezt do Kigali, coz uz jsme meli v cene. Chteli jsme ubytko nekde ve meste blizko dopravy, vyvezli nas na kopec, kde je to vsude daleko:-)). Ale jinas ten nas Didie nechtel odvezt. Tak jsme rezignovali a zustali tu. Hlavne, kdyz je kde spat:-).

Hledame, kam se zitra podivat. Mame najednou dva volne dny do odletu do Tanzanie, tak zkusime neco sami. Vsichni nas ubezpecuji, ze je tu bezpecne, tak vyzkousime. Kdo se boji, nesmi do Afriky:-). 

Objednali jsme si lokalni jidlo. servirka se prisla zeptat znovu, jestli to fakt chceme:-). Jsme zvedavi, co nam donesou. Dnesni obed byl lokalni, ale formou „bufetu“, tzn. Videli jsme, co si davame na talir. Mistni pivo Virunga nic moc, Mirenovi smrdi, ale je odpoledne fakt za bubaka. Bubaci ho nejak nastvali a nejak se toho nemuze zbavit. Tak snad to prejde, az dostane veceri:-)). 

A jestli zvladneme na vlastni pest vylet za dalsima opicema, tak bude dobre uplne:-). Doufam:-))

… Dali jsme prevyseni 1100 metru. Sli jsme pralesem a v bahne, pac vcera lilo jak z konve. Nahore byla mlha a mraky, jezero je nutno si domyslet:-). Cernousci byli fajn, chteli porad pomahat. Obcas to bylo kontraproduktivni, pac clovek za nima hopsal a klouzal:-). Ale dali jsme to bez padu!:-). Jen boty a kalhoty byly vsechno, jen ne ciste. Ale jen do prijezdu do hotelu. Dalsi aktivni cernousci nam mermomoci chteli umyt boty, at nejsme za cuniky. Jen jim nedoslo, ze ty boty by mely byt uvnitr suche. Tak susim „lidovkama“ z letadla z prahy. 

Miruna doveceri a jedeme do Konga. Zitra snad uvidime gorily:-).

… Tak kdyz uz jsme tady, jdeme vyletit:-).

Cernousek rano prijel a odvezl nas na hranici Rwandy, Ugandy a Konga. Byl fajn, mluvil, ukazoval a mluvil:-). Po rychlem ubytku jsme se vydali na pesi (konecne chuze a pohyb) do jeskyni u vesnice. No, jeskyne… Jeskyne to byla, ale ten vstup vzbuzoval obavy a divne pocity.. Vstup byl plny odpadku… Cunici cernousci. A to tu nenajdete igelitovy pytlik (na letisti jsme museli sundat z krosny igelitove obvazani). No nic. Jdeme a rikame si, co to je.. Pak ale slysime zvuky.. Uvnitr bylo HODNE netopyru. Ale jako ze fakt hodne.. Museli jsme pod nima projit.. Zvlastni pocit:-)

Pak kratky vylet nad jezera a za silneho deste zpatky. 

Dneska relativne liny den, ale jsme utahani jako kotata. Spali jsme oba dny 4-5 hodin a je to znat. 

Dojidame veceri a pujdeme spat. Je tady sice jako doma, ale tma tmouci ke spanku primo laka:-).

Zitra budicek v 5:30. Snidane s v 6:40 odjezd do Volcanos parku, kde vylezeme (snad) na sopku Bisoke (3711m). Pry na rozcviceni rikal Miruna:-)).