… dnesni den byl opet presouvaci. Busem (hned rano bez snidane) jsem se presunuli do mestecka Riomamba. Cesta trvala dve hodky a tady platilo, ze co hodina, to dolar/clovek. V Riomambe jsme se nasli s clovek z agentury, s kterou pujdeme na kopec. Podepsali jsme papiry, vyfasovali to, co si myslel ze musime mit (hlavne ja – jine boty a bundu) a odvezli nas na chatu ve 4.800 m. N.m.
Dali nam obed a vydali jsme se projit v ramci aklimatizace. Vysli jsme do 5.360 m.n.m. Docela nam to slo. Usli jsme to za hodinu a pul a to jsme to nijak nehnali (to snad tady vysoko ani nejde). Podotykam ten vyskovy rozdil, ktery jsme behem jednoho dne dali – 3.500 m. Docela hodne… taky me vecer bolela hlava. Byla jsem rada, ze muzeme jit po veceri spat. Mozna bylo jeste pred osmou, co jsme zalehli, ale to vubec nevadilo. Usnula jsem asi hned. Miruna se pry prevaloval, ale rikal, ze ho hlava neboli. Tak snad nekecal:-).
Pocasi nam zatim preje. Vetrno, ale da se to vydrzet. Slunecno, neprsi. Tak snad tak bude i zitra, ve vrcholovy den..:-).