… rano mame budicek v 6:30 a Miruna chyta sopku za svitani bez mraku. Dneska mame stesti, rano byla sopka bez mracku. Sice porad dost fici, ale s tim nenadelame nic.
Ridic nas odvezl az v 9:15. Ale tim, ze bylo porad videt na sopku, tak dobry:-). Vezl nas majitel te haciendy (za 30 dolaru jen tam) a u brany do narodniho parku se rozciloval, ze lidi nemuzou pesky do parku. Kazi mu to ksefty… Muze se tam na kole, na koni nebo autem (za vse se dost plati), ale pesky sami ne. Pan domaci nas dovezl na parkoviste, odkud vychazeji vsichni, kteri chteji dojit na chatu. Tak my taky chceme a jdeme. Az na ten vitr. Fouka fakt pekelne. Obcas ma takovou silu, ze to cloveka vrati dva tri kroky zpatky, obcas posle do strany. Makacka. Ale hlavne asi kvuli tomu vetru. A jdeme na tezko. Batozina nebyla kam dat. Vitr se mnou mava. Mam dojem, ze diky plne nalozene krosne neuletim. Dojdeme nejak do chaty do 4.864 m., dame teplou cokoladu a caj a jdeme pomalu dolu. Nejak se nemuzeme zahrat… bohuzel jsme zapomneli na ubytku termosku s horkym cajem. Mirena je z toho dosti rozmrzely, bude nam chybet na dalsim kopci. Tak asi koupime jinou, nebo nam doprovodni bubaci na Chimborazu pujci svou. Potkali jsme na ubytku prvni Cechy. Asi 4:-). Ceskeho pruvodce a cesko-nemecko-holandskou rodinu. Vzkazovali jsme po panu domacim, at termosku vezmou k jezeru (vedeli jsme, ze tam po obede pujdou). Zjistili jsme ale odpolko, ze vzkaz vyrizen nebyl.. Dojdeme od chaty k parkovisti a jdeme dal dolu pesky. Ceka nas docela kus cesty. Po chvili nam zastavuje ekvadorska pani, nastupujeme a jedeme az k jezeru. Se mame:-). Jinak stale fouka. Obejdeme si jezero a hledame, kde v jezere se odrazi Cotopaxi. Nenachazime, asi malo vody:-). Potkame Cechy, termosku nenesou. Ale pry nam ji doruci do PurtoLopez, coz je mesto u more, kde jsme na konci dovci. Tak uvidime, jestli s nami termoska odleti domu nebo jestli si napiseme Jeziskovi:-).
Odchazime od jezera a jdeme pesky na druhou stranu, nez jsme rano prijeli. Mira stopuje. Asi 13 auto nam zastavuje. Nasedame a jedeme az dolu, usetrili nam asi 20 km chuze. Hodni ekvadorci z Quita, co neumeli vubec anglicky:-). Dole mame prejit dalnici. Stavkuju, ze pujdeme nadchodem. Bylo mi receno, ze prebihaji i male deti (coz byla pravda) a at jdu. No tak jdu a uz neremcam:-). Postavime se nasim smerem s tim, ze dojdeme k autobusove zastavce. Ani ne po dvou minutach v levem pruhu prijizdi bus. Zablika na nas, vjede do praveho pruhu, my dobihame (s krosnama na zadech), nastupujeme a jedeme smer Banos. Coz je nas dnesni cil. Je vtipne, jak tu autobusy zastavi kdekoliv a kdykoliv. A lidi nastupuji a vystupuji kde potrebuji. Kazdy autobus ma ridice a k tomu vyberciho penez. Neplati se pri nastupovani (na to neni cas), ale behem jizdy. Jeli jsme dneska 3mi autobusy. Jeli jsme a prestupovali pres mesta – Latacunga, Ambato a nakonec jsme skoncili v Banos. Tady budeme cely zitrek a v pondeli brzo rano se vydame smerem k sopce Chimborazo. Jsme nejak porad vyfoukani, ani tepla sprcha nepomohla.
Jo a videli jsme uz celkem 6 kocek. Psu je tu opravdu pozehnane a prevazne se vali a spi. Dneska jeden spal i na hristi, kde se hral fotbal. Nikomu to nevadilo:-).
A mame dneska zajimave vyskove metry – rano v 4864 m a ted v cca 1800 metru nad morem. To jsou skoky:-).